Search
Close this search box.

Kybersochař z MCAE vytvořil novou lišku Bystroušku

Do hukvaldské obory na Frýdecko-Místecku se vrátila liška Bystrouška. Socha byla v květnu loňského roku ukradena ze svého místa na jednom z bludných kamenů dosud neznámým zlodějem. Pro vytvoření nové sochy lišky Bystroušky vybrali zástupci Ostravsko-opavské diecéze sochaře Adama Krhánka, našeho kolegu z MCAE Systems. Slavnostní odhalení nově instalované sochy proběhlo v pátek 8. dubna 2016.

liška bystrouška 3d tisk měření

Zhotovení nové sochy lišky Bystroušky se ujal zaměstnanec MCAE Systems – sochař Adam Krhánek. Pro svou práci použil špičkové 3D technologie, které měl v MCAE k dispozici. Během 4 měsíců tak vymodeloval a vytvořil věrnou kopii Lišky, která posloužila k finálnímu odlití z bronzu. „K přípravě modelu v počítači jsem měl k dispozici třicet snímků z různých pohledů. Přímo v hukvaldské oboře jsme si naskenovali kámen, na kterém liška stála. V počítači pak z těchto podkladů vznikl 3D model,“ popisuje přípravu na počítačovou sochařinu Adam Krhánek. 

Původní bronzovou lišku, která stála v oboře od roku 1962, navrhl sochař Karel Vávra. Liška měla vyleštěný ocásek, kterého se měl člověk dotknout a při tom si něco přát. Přání se mu mělo splnit do roka a do dne. „Každá bronzová socha je někde osahaná, takže jsem ji dotáhl do původního stavu, než ji někdo ukradl, čili včetně naleštěného ocásku, pacek i čumáku„, pokračuje Adam Krhánek.

Kombinace 3D technologií a klasické sochařiny

Replika sochy lišky Bystroušky vznikla použitím hned několika 3D technologií, které MCAE Systems nabízí. Nejprve byl optickým 3D skenerem ATOS Compact Scan naskenován bludný kámen, aby výsledná socha přesně „sedla“ na požadované místo. Skener ATOS Compact Scan nebyl vybrán náhodou – je vhodný ke skenování poškozených tvarů či celých sestav nástrojů i forem, a je používaný zejména v oblastech CAD, CAM a FEM, kde je vyžadováno měření reálných objektů a jejich následné srovnání s teoretickým modelem. Naskenováním kamene byla data převedena do počítačové podoby a sloužila jako základ pro usazení modelu Bystroušky. „Ta liška je modelovaná přímo na ten kámen. Toho kamene jsme pro jistotu sejmuli víc, takže tam přesně sedne,“ upřesnil Adam Krhánek.

3D model kamene posloužil A. Krhánkovi ke dvěma účelům. V počítači nejprve na virtuálním kameni vymodeloval virtuální model Lišky (z fotografií), vytvořený do fáze „zhroucení hmoty do sebe o 1 centimetr“. Poté byly oba modely (kámen i Liška) v měřítku 1:1 fyzicky „vytištěny“ technologií 3D tisku. Celý tisk proběhl v MCAE Systems na sestavě několika 3D tiskáren MakerBot 5. generace. Tisk, rozdělený na zhruba třicet dílů, které pak byly zkompletovány lepením, trval cca 30 hodin. „Hlavním důvodem zvolení Inovačního centra pro 3D tisk byl výrazný rozdíl v nákladech. Model Lišky pro tiskárny Makerbot nepředstavoval žádný problém. Sestavení, vzhledem k nízké náročnosti na pevnost, probíhalo velice rychle. Jednotlivé díly z 3D tisku na sebe pěkně přiléhaly, takže spojování vteřinovým lepidlem netrvalo déle než dvě hodiny„, vysvětluje Adam Krhánek.

Samotný model lišky Bystroušky, složený z jedenácti dílů, posloužil jako podklad (kopyto) pro finalizaci tvaru v plastelíně. Povrch nové sochy se totiž musel co nejvíce přiblížit původnímu originálu. Jedna z možných cest by byla vytištění modelu, jeho tmelení a zbroušení, aby bylo dosaženo správného, ručně modelovaného povrchu. Kolega Adam Krhánek však zvolil jinou metodu, kdy přišla na řadu klasičtější forma sochařství – modelování do plastelíny. Onen chybějící centimetr pláště „nahodil“ a vypracoval během jednoho měsíce a po následné přesnější modelaci bylo hotovo. Z konečného modelu se udělal sádrový odlitek a ve slévárně se pak Liška dočkala své bronzové podoby.

Nová liška Bystrouška by snad už měla v hukvaldské oboře vydržet. Místo, kam se vrátila, je totiž lépe zabezpečené, aby se loňská květnová krádež neopakovala.